7.3.2011
(Já vím ty aktualizaci mi zase moc nejdou, ale zase je tady toho víc najednou, tak si to hezky srolujte dolů ;-) )
Tak a abychom to neměli moc jednoduché, tak taky něco z jiného soudku...
Že je Csoki totální popelnice víme všichni a taky jsem Csokiho pokaždé když něco sežral kárala a min. 100x jsem mu opakovala, že na to jednou doplatí. Ano zatím vždy všechno nějakým způsobem prošlo...ale tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu...však víte, ucho se utrhne.
A náš milý Csokítek si rozkousal a nastěhoval do bříška balónek a to se mu asi zdálo málo, tak ještě někde vyšmějdil kapesník a nastěhoval ho do břicha taky...kdy tohle všechno provedl netuším, ale trávící systém se začal bránit 15.2., kdy začal po jídle zvracet. Se zbytky jídla se na svět vyloupl i kousek balonku, takže příčina zvracení byla na světě, vydržela jsem čekat do druhého dne, jestli už je to všechno...evidentně nebylo a pravidelně po každém jídle se do 4h pozvracel..volám na veterinu a tam mi ještě poradili, že můžu zkusit peroxid, že to asi nepomůže, ale zkusit se to může. Tak jsme do Csokítka nalili peroxid a ejhle na světě byl kapesník a v něm zamuchlaných milion kousků balonku. V domění, že už je to vše, jsem to dál neřešila, Csoki normálně jedl, nezvracel a asi 14 dní jsme fungovali uplně normálně.
1.3. ale Csoki začal zvracet znovu, ale tentokrát akutně a téměř nepřetržitě, takže okamžitě cestoval na veterinu, tam si ho hned nechali na kapačkách a já vyděšená utíkám z práce na veterinu...na rentgenu moc dobře poznávám kus míčku a prý tam má ještě cosi...nedá se nic dělat je to zaseklé mezi tenkým a tlustým střevem a nemůže se to hnout.
Výsledkem je asi 20 stehů na břiše, ale pan doktor to moc hezky sešil..kdyby někoho zajímalo jak to vypadá tak koukněte sem.
No a nás teď čeká minimálně měsíc rekonvalescence a nic nedělání, ale hlavně že vše dobře dopadlo...
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
26.2.2011
Společně s Klárou, Kristýnou a Luckou jsme se vydali "potrénovat skály" do Toulovcových Maštalí.
Já začla s Luckou na skále (asi 2,5-3,5m?). Csoki si Lucku hezky navětřil, oběhl skálu pod Lucku a šup nahoru za figurantem.
Po druhé jsem mu to chtěla trochu zavařit, aby se na tu skálu za figurantem opravdu nemohl dostat a přesně takovou skálu jsem našla (vysoká kolem 2m), takže šup s Klárou na ní. Csoki Kláru cítil v protisvahu, pak chvíli pobíhal pod skálu a na svah a pod skálu a na svah...pak si konečně poblafnul, ale furt si nebyl jistý, pak se tam chvíli zase motal a při dalším poblafnutí jsme ho už radši podpořili a vše dobře dopadlo :)
Celý trénink jsme spojili s výletem, takže super strávený den.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
19.2.2011
Jsme vyjeli na trénink do lomu na Lipnici a nebyl by to pravý trénink na Vysočině, kdyby nám nenasněžilo...Vysočina nezklamala...
Začala jsem odbíhačkou na uplně cizího figuranta, která dopadla dobře.
Na druhé kolo jsme Csokiho trochu potrápili a figuranta jsme mu schovali do výšky mezi šutry. Csoki už tam figuranta v jednu chvíli řešil, ale nevěděl jak se tam dostat, zasněžené kameny dost klouzaly a celkově se v tom těžko pohybovalo, já Csokiho nijak nepodpořila, nakonec z jednoho kamene spadl a to už si řekl, že se na to může vy... a přišel se mě zeptat jestli mu nenabídnu lepší cestu. Já ho pro jeho potěšení vyslala znovu na kameny, trochu mu pomohla vyšplhat na zmrzlé kameny a za chvíli byl figurant na světě...ale terén fakt humus.
Na závěr byla zase odbíhačka, tentokrát na skupinku 1 dospělého a 2 dětí, dopadlo to super, navíc se děcka s Csokim parádně potahaly.
Na fotky od taťky se můžete podívat zde
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
12.2.2011
Tuto sobotu jsme byli cvičit na tankodromu v Jaroměři, já si dala navětření na Roberta N. pochodujícího v remízku u pole...Csoki nejdřív řešil jeho pach nachytaný ve křoví kus před ním, nechala jsem ho být, nakonec to Csoki vyhodnotil, že tam teda nikdo není, vracel se ke mě přes pole a vzápětí už Roberta navětřil asi na 60-70m a hezky si ho vyzobnul :)
Na druhé kolo jsme se přestěhovali na Nový Ples a tam mi Martin za pomocí maček vyšplhal na holou borovici asi do výšky 2m v řídkém lese a Csoki to zvládl na jedničku.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
V termínu 22. - 29.1.2011 se rok sešel s rokem a opět byl čas na lavinové soustředění; a kde jinde by se mohlo konat, než v oblíbené Nekoři. Sešli jsme se tam tak nějak jako vždy :) + dokonce někdo navíc.
Letos jsme ideální sněhové podmínky vyčerpali dávno před termínem našeho soustředění, ale jelikož jsme měli tento rok i trochu jiné plány, nepřítomnost sněhové pokrývky nebyla tak velkým nedostatkem. Několik našich pejsků připravujeme pro praktické využití v plochách, a tak bylo na čase trochu prověřit jejich schopnosti. V první polovině soustředění jsme tedy naplánovali 16ha testy dle CARDA (California Rescue Dog Association). K tomu jsme si pozvali pár zajímavých hostů a tak po večerech (a nejen při nich) probíhaly zajímavé diskuze a jsme bohatší o spoustu poznatků. A to z počátku nikdo z nás netušil, že je nakonec budeme muset zneužít jako figuranty pro naše testy. O testech brzy napíšu něco více, zatím Vám jen prozradím, že jsme je všichni splnili (já s Csokim, Kristýna s Tjabem a Robert N. s Rockym).
A nevím, jak to ten David dělá, ale hned jak jsme „odbyli“ testy, začalo pořádně sněžit, mrznout a druhá půlka mohla být konečně lavinová. Nakonec se ale lavinové zkoušky, plánované na konec soustředění, z technických důvodů konat nemohly.
My jsme si však celý týden užili do sytosti. Dvakrát jsme podnikli tradiční výlety na běžkách, pocvičili jsme vše, co jsme potřebovali (ještě jednou děkuji všem cizím obětavým figurantům), David uspořádal soutěž O poznání okolí Nekoře (nechci se chlubit, ale společně s Hankou L. jsme ji vyhrály), stihli jsme i předváděčku pro místní školku, udělat rozhovor do televize a k tomu všemu jsme téměř každý večer vedli společenský život…
No nemáme my záchranáři těžký život? :-D
Na fotky se můžete kouknout od Martina Brandnera a od Lucky Č.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
10.1.2011
Vánoční svátky a mezivánoční volno jsme strávili cestováním.
23.-26.12. jsme byli u rodičů v Havl. Brodě, kde jsme pomáhali socializovat nejnovější přírůstek NO Ideu z Třešňáku. Malá Dea sice byla svolná si s Csokítkem hrát, ale jeho víc zajímali její hračky, které jí neustále kradl a nehodlal se o ně dělit. A na procházkách jinak klidné a tiché štěně naučil hezky štěkat :-D
Nechala jsem tam na prázdninách Bobeše, který dává Deušce stejnou školu jak dával Csokimu - no jen porovnejte :)
Hned 27.11. jsme vyrazili za přáteli do Orlové, kde jsme strávili dva dny a poté jsme vyjeli do Opavy za Bárou, která si pro nás nachystala parádní mrazivou procházku v okolí Hradce nad Moravicí a to se psalo 29.12.
A abychom z toho cestování nevypadli, tak jsme hned 31.12. vyrazili do Trpišova ke Kláře, kde jsme dopoledne strávili procházko-tréninkem a kolem desáté večer jsme šli ještě lovit geocashku. Mezitím jsme samozřejmně něco málo popili a pojedli.
A protože chceme být celý rok zdraví a aktivní, tak jsme hned na Nový rok vyrazili na Vysočinu na okružní jízdu na běžkách v okolí Horního Bradla. Výlet to byl povedený, stihli jsme i zatrénovat, někteří z nás se stihli i vykoupat a dobrodružná cesta - cestou necestou prostředkem lesa nás taky neminula ;-)
později doplním odkazy na fotogalerie.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2010
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
16.12.2010
Jelikož mi už dlouho nefungovala galerie, donutila jsem se k tomu založit rajče...většinu starých fotek tam najdete...ale všechno jsem nenašla. Takže buď v menu sekce fotoalbum a nebo odkaz tady.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
11.12.2010
Tuto sobotu jsme vyrazili do Nekoře na trénink spojený s výletem. Během procházky jsme odbyli tři kola štěkání - u nás spíše motivačního rázu, zato všechny podařené a provětráni jsme byli taky dostatečně :)
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
9.12.2010
Ve čtvrtek večer naší rodinu postihla další rána...
Tragicky zahynuli Atakdále od Emy Destinové a Šany...budeme na vás vzpomínat... 
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
5.12.2010
V neděli jsme vyjeli na trénink k lesům Nového Plesu, trénovali jsme dlouhé navětření na poli. Trénink to byl velmi přínosný a ukázal, že máme stále na čem pracovat, pole bylo totiž plné zvířecích stopiček a pelíšků a Csoki jim věnoval dost své pozornosti a proto na pach člověka zareagoval později než by mohl...takže úkol zní jasně...po celkem úspěšném odstranění honění zvěře, když jí vidíme následuje další level, naučit se soustředit v zapachovaném prostoru od zvěře...tak držte palce.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
4.12.2010
Napadla první pořádná sněhová nadílka, čehož jsme museli okamžitě využít. Sbalili jsme běžky a společně s Kristýnou, Klárou a pesanama jsme vyrazili na asi 23km výlet kolem Velkého Dářka. Csoki se sice naučil parádně tahat, ale porovnávat se se Samem či Žábou nemohl...přece jenom Žába je o polovinu lehčí než Sam a Csoki je ještě o další polovinu lehčí než Žába...takže ve chvíli, kdy jsme všichni zapřáhli psy, jsem po chvíli jela sama :-D, ale i tak jsme si to parádně užili a budem se těšit na další výlet...tentokrát bez fotodokumentace.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
14.11.2010
Tento den jsme se zúčastnili pátráni po pohřešované osobě na Rokycansku. Pár řádků si můžete přečíst zde.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
30.10.2010
Abychom se udrželi stále v pohybu, vyrazili jsme hned v sobotu do Polska, abychom s
i mohli projít Góry Stołowe. Kromě Kristýny s námi vyrazila i Lucka s Roxou a sní i její auto. To nás dovezlo poblíž Karłówa, kde jsme auto opustili a vydali se směr Błędne skały. Tam jsme se promotali skalním bludištěm a po jejich opuštění jsme po cestě odbyli první kolo štěkaní, což vzhledem k pokročilému podzimu bylo opravdu možné, jelikož lidí jsme potkávali opravdu minimum. Dalším cílem byl Szczeliniec Wielki neboli po česki :) Hejšovina. Po cestě do skal Tjabák objevil týpka zalezlého kdesi za šutrama, kde si balil cigaretu a popíjel pivo. To nám nedalo a hned jsme ho zlanařili na štěkání, byl to Čech, takže jsme mu to mohli v klidu vysvětlit, se vším souhlasil a tak se na něm vystřídal Tjabo s Csokim a oboum se to povedlo. Pak už nás čekal výstup na Hejšovinu, naneštěstí jsme zjistili, že okruh skálami je pouze jednosměrný, což nám nabouralo celý plán a ve finále to pro nás znamenalo, že jsme část výstupu do kopce museli absolvovat znovu. Do další skalní motanice jsme museli platit, ale myslím, že těch 50Kč za to stálo.
Dokončili jsme okruh, dali si druhé kolo výstupu po schodech a pokračovali dál naší trasou. Následující destinací byly Skalne Grzyby. To už jsme ale byli v časové tísni, takže jsme je doslova proběhli, dali svačinu a vyrazili směr auto. Už se stmívalo a já začínala myslet na svojí čelovku doma na botníku. S přibývající tmou a s přibývajícími skálami mi začal stoupat adrenalin…Kristýna mi přede mnou trochu svítila svojí čelovkou, ale i tak jsem se musela spíš soustředit na její nohy, kam šlapou a šlapat tam taky. Białe Skały byly poslední, které jsme měli po cestě…ale jelikož byla už tma tmoucí, můj jediný zážitek jsou okopané boty. Ale je to hezké lézt po tmě po skalách, se psem na vodítku, který se nechce smířit s tím, že jde někdo před ním a on není ten první, ale tak na co čelovku žejo. Po tomto adrenalinu už nás zanedlouho čekalo auto, tam jsme psům udělali ještě poslední „odbíhačky“ a s 31km v nohách jsme mohli v klidu odjet domů.
Na fotky od Lucky se můžete samozřejmě kouknout.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
28.10.2010
Takový hezký volný den jsme měli potřebu využít aktivně, a tak jsme s
polečně s Kristýnou a Tjabem vyrazili na výlet do Krkonoš. Startem byla Pec pod Sněžkou, odtud jsme se přes Růžohorky a přes ty odporné schody vyškrábali na Sněžku. Nahoře "vál" svěží mrazivý vítr a ze severní strany byl náš vytoužený sníh. Cestu dolů přes kameny nám sice poněkud zkomplikoval, ale obešlo se to bez úrazu :). Dále jsme pokračovali na Luční boudu - stále po sněhové pokrývce, ale návleky mohli zůstat v báglech, tolik ho nebylo. Tam jsme si dali malou sváču a pokračovali dál přes Liščí horu zpátky do Pece. Po zhruba 20km procházce nám zbylo spoustu času a tak jsme si i stihli mimo KRNAP parádně zaštěkat. Času bylo pořád dost, tak jsme stihli odjezd i o dva autobusy dřív...ale...poznali jsme zajímavý postupný vývoj řidičů a průvodčích. Ten první řidič poloprázdného autobusu nás totiž prý nemohl vzít se dvěma psy, jelikož tam má prostě lidi. Nezbylo nic jiného než čekat na další...druhý autobus se celkem naplnil, před námi nastoupila skupinka dětí, pak jeden zlatý retrívr, pak úspěšně my čtyři a po nás nastoupil ještě jeden vipet...tento řidič evidentně neměl problém s tím že tam má lidi ;). V Trutnově jsme přestupovali na vlak, kde měl pan průvodčí obavy aby pejskovy nepřivřel tlapičku do dveří a v Jaroměři, kde jsme kvůli výluce opět nastupovali do autobusu, se o nás řidiči skoro prali :-D inu když se chce...všechno jde... a neni třeba se vymlouvat.
fotky od Kristýny si můžete prohlídnout tady.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
6.10.2010
Jak jste si všichni jistě všimli, poněkud jsem zamrzla v aktualizaci stránek, a jelikož dávat vše zpětně dokupy není nic jednoduchého, pokusím se shrnout aspoň ty nejdůležitější akce nebo prostě ty co mi stále utkvívají v paměti...a vezmeme to hezky od zadu....
Ve dnech 23. - 25.4.2010 jsme společne s Kristýnou uspořádali celovíkendovou akci nazvanou Survive! Neni nic lepšího než spojit výlet s výcvikem a tak jsme s plnou polní našlapali kolem 45km po Žďárských vrších a zastávek na "štěkání" bylo habaděj. Myslím, že víkend se velmi podařil, ještě mám někde na kameře pár zachycených momentků...tak třeba někdy doplním, zatím si na našich stránkách můžete přečíst povídání od Lucky Čiperové a prohlédnout fotky taktéž od ní.
Dále poskočím až do června..totiž až sem jsme takřka od doby co slezl sníh pilně pracovali. 
Připravovali jsme se na cvičení Záchrana 2010 pořádané pardubickým krajem....něco více se dočtete tady.
Asi dva dny na to, se pořádalo noční taktické cvičení Královehradeckého kraje, kam jsme dostali pozvání a na poslední chvíli přikývli. Já jela jen jako divák, protože jsme nechtěli Csokimu zbytečně nakládat, ale abych to neměla tak jednoduché, tak se ze mě ihned po příjezdu stal navigátor. Dojmy, poznatky a jiné se dočtete tady.
Dne 10.7. jsme s Csokítkem splnili zkoušku ZTV1 neboli zkoušku terénního vyhledání. Na pár fotek od Jany se můžete kouknout tady.
Poslední týden v červenci jsme strávili v Kácově na letním soustředění. Pilně jsme se věnovali plochám, jak denním tak i nočním pracem. A aby psi poznali něco nového (nebo alespoň ten můj), dojeli jsme do Zruče a odtud až do Kácova jsme sjeli řeku na raftu (v posádce 4lidy+4psi). Samozřejmě jsme během tábora striktně dodržovali pitný režim a jediný nedostatek tohoto týdne byl ten, že byl moc krátký....
Mrkněte na fotky od J. Večeři a Láskořejších
Jelikož bychom už byli asi moc nafoukaní, kdybychom všechny záchranářské zkoušky udělali hned na poprvé, tak jsme se již dvakrát pokusili o zkoušky RH-FLA a pokaždé jsem tam něco zkonila. Poprvé v srpnu v Pelhřimově, kde se mi ani naše práce nelíbila, málo jsem Csokítkovi věřila a místo hledání jsme si spíš vyměňovali názory :). A na podruhé 18.9. v Tovačově, kde naopak Csoki moc hezky pracoval, ale psovod poněkud pochybil...takže ještě vyměnit psovoda a bude to dobré :) ... a jak se řiká do třetice všeho dobrého i zlého, tak přísáhám, že 16.10. jdu na tu zkoušku naposledy :-D
A protože se v životě nedějí pouze hezké a příjemné věci, tak nás dne 19.8. v pouhých 9-ti letech opustila Abygalle Fany Eciloten.
Naše kamarádka a jediná "strážkyně" baráku v Havl. Brodě...a jelikož nikdo z ostatních tří psů, co měli rodiče doma nikdo nehlídá, tak jsme za několik týdnu přivezli domů našeho prvního německýho ovčáka Šany. Teď má před sebou nelehký úkol přebrat prázdné místo po Abynce - stát se strážcem domu a záchranářem.
20. - 22.8.2010 jsme se soustředili ve Štěpánově, kde jsme se věnovali především plochám. Já tam hodně Csokiho trápila s vysílačkama přes potok, což byl náš kámen úrazu na zkouškách v Pelhřimově, kde jsme se kvůli tomu s Csokim pohádali...ke konci už se nám celkem dařilo, tak uvidíme, jestli se mu to v makovičce usadí na delší dobu.
Dne 25.9.2010 jsme se do Štěpánova vrátili podruhé, tentokrát jsme se tam jeli předvádět u příležitosti místního posvícení. My jsme vyrazili hned ráno, přibalili Danu se třemi psy a mířili do Proseče, odkud jsme šli okružní trasu asi 12km dlouhou přes Toulovcovy maštale. A po příjemné procházce hurá na předváděčku, ta samotná se myslím povedla. Na konci se děti mohly pomuchlovat s pejskama, Csokítkovi neustále házely tenisák a honily ho přes překážky, nejprve pro míčky ochotně a neúnavně běhal...ale pak už mi padl k nohám s jazykem až na zem a když za ním přiběhly děti a ukázaly mu tenisák...Csoki znechuceně odvrátil pohled od tenisáku - no fůůůůj tenisák :-D
Na fotky můžete kouknout tady
28.9. 2010 jse společně s Kristýnou a Tjabem vyrazili na štěko-výlet do Českého ráje a konečně pokořili asi 35km trasu Turnov - Jičín. Všichni další potenciální spoluvýletníci se na nás vykašlali, že prý moc prší nebo co....a přitom bylo tak hezky :)
A konečně se dostáváme téměř do současnosti..
1. - 3.10.2010 První říjnový víkend jsme se jeli opět soustředit, tentokrát do Svídnice, potrénovali jsme noční výšky (tedy osoby umístěné nad úrovní), denní plochy a víkend jsme uzavřeli slaňováním ze skály, pokochat fotkama se můžete od Lucky a od Jany
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
11.4.2010
Protože změna je život tak tuto sobotu jsme odložili záchranářskou dečku a vyrazili do Opatovic na intenzivku Agility. Instruktorem nemohl být nikdo jiný než Bára Sajdoková (kdo jiný by se taky koukal na to, jak se na parkuru motám jak trotl 
). Mimo jiné se Csoki setkal i se svojí rodinkou - viděl se s mámou, táta ho opět přivítal se svojí otcovskou láskou :-D a přijel se podívat i bráška Credík.
Agility Csokítka baví a vzhledem k četnosti tréninků si vedl moc dobře (mluvim pouze o psovi ne o sobě :D), bohužel nám na tuto aktivitu nezbývá moc času a ani na cvičáku nemáme dobré zázemí...takže asi ještě dlouho zůstanem u tréninků dvakrát ročně s Barčou ;-)
No a abychom neproflákali neděli, vyrazili jsme s Kristýnou po Malšovických lesích, nachodili tak 10km v dešti a udělali tři kola štěkání, při kterých jsme konečně nic nezkazili...prostě povedená tečka za tímto víkendem 
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
5.4.2010
Jelikož pro mě Velikonoce znamenaly jen prodloužení víkendu, vyrazili jsme společně s Klárou a Kristýnou na výlet do Českého Krasu. Své drahé čtyřnohé polovičky jsme 
samozřejmně vzali s sebou (Klára dokonce i tu dvounohou ). A tak jsme vzali samochod dojeli do Karlštejna a odtamtud jsme si to hezky po svých štrádovali kolem lomů Malé a Velké Ameriky. Po cestě jsme narazili i na nějaké štoly a to bychom samozřejmně nebyli my, abychom si v nich hned "nezaštěkali" (pro nezasvěcené našeho slangu, štěkáním rozuměj nácvik vyhledání apod. ). Naši výpravu jsme zakončili v Srbsku, v nohách jsme měli přibližně 23km, tak jsme neodolali hned první hospůdce, kde jsme se řádně a zaslouženě občerstvili. Z této vesničky jsme odcestovali vlakem zpět do Karlštejna, nalodili se do auta a vesele vyrazili k domovu....co víc si přát 
Více fotek od Kristýny najdete tady.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
16.3.2010
Už máme oficiální výsledky rentgenových snímků kyčlí a loktů! Dopadli jsem na jedničku (tedy spíš na nulu )
DKK 0/0
DLK 0/0
*
We have already recieved the official results of X-rays!
HD A/A
ED A/A
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
9.2.2010
Konečně jsem dodala, krátké povídání o zimním soustředění v Nekoři a zkouškách RH-LA, které se nám podařili splnit. Počíst si můžete tady.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
21.1.2010
Něco málo z minulosti a z našeho pasení si můžete přečíst zde.
