Krátké povídání o Csokim jr. a o plemeni mudi
Je to tak rok zpět. Bobeš jakožto starší pán už přestával zvládat tempo a nároky své „paničky“, která chytla druhou mízu a rozhodla se, že chce opět začít s aktivním výcvikem. Bobeše úspěšně učila nové cirkusácké kousky, ale to jí nestačilo a tak jsme stále více času trávili listováním v atlasech psích plemen a brouzdáním po internetu. Nebral jsem to kdovíjak vážně, jelikož mě jeden pes stačil, spíš jsem si říkal, jakého psa bychom si mohli do budoucna pořídit, až budeme mít lepší zázemí atd. Padlo spousta jmen různých plemen, každý den nás zaujalo nějaké jiné, brali jsme to metodou síta, nejdřív jsme vybrali psy, kteří se nám líbili exteriérově a pak jsme je podle jejich povah a charakterů třídili a třídili. Byla slyšet různá jména, tak například Pikardský ovčák, Holandský ovčák, Fríský ohař…bylo toho hodně, ale nakonec jsme naši představu, alespoň co se exteriéru týče ustálili, tak že jsme se „poohlíželi“ po středním plemeni do 15kg. Zuzka samozřejmě chtěla za každou cenu ovčáckého psa, já raději hlasoval pro ty lovecké psy. Jednoho dne jsme, ale v Atlasu (jak jinak než ovčáckých) psích plemen narazili na plemeno Mudi. Mě hned padlo do oka a Zuzce po chvíli také, a tak začalo hledání na internetu. Za normálních okolností by se nic zvláštního nedělo, kouknuli bychom na fotky a zapomněli, ale k našemu „štěstí“ J zrovna na jedněch stránkách (bestmudi.com J) se objevil nápis ve smyslu, že pravděpodobně v brzké době přijdou na svět malí mudíci. To byl osudový zlom. Zuzka najednou začala brát myšlenku, že bychom si mohli pořídit psa jako fakt a to byl konec veškerých pochybností. Našla si práci a doufala, že na ní nějaké štěňátko zbude, kdyby nezbylo, rozvíjela různé teorie, že by si opět pořídila Pyrenejáka atd. Štěňátko na nás zbylo. Tak už jsme jen čekali na den, kdy si pro něj pojedeme. Když Bára dala na své stránky, článek (mimochodem velice dobrý a výstižný) jedné majitelky mudi o jejích miláčcích a obecně o plemeni mudi, zešedivěly mě vlasy na hlavě, ale se svým zděšením jsem se neměl s kým podělit, jelikož nevím jak to je možné, ale ten stejný článek, který mě minimálně znejistěl, tak nějakým záhadným způsobem Zuzku nadchnul a ještě více utvrdil v tom, že mudi je pes, který je ten jediný pravý k našemu společnému životu. Já se smířil s představou, že budeme mít doma druhého Bobeše (rozumějte mírně nerudného, náladového a nedůvěřivého miláčka – i když v poslední době o tyto vlastnosti Bobeš přichází). Ale když jsme dorazili na první návštěvu bestmudíků, tak se mě hodně ulevilo, ani se mě nezakousli do nohy ani do jiné končetiny, jak jsem se trochu obával, ale byly naopak velice milý a přátelští, mé obavy se tedy vytratili, já získal pevnou půdu pod nohama a již jsem kráčel v celku jistě vstříc životu s mudim. Nakonec vše hodnotím, tak, že jsme měli vlastně štěstí v tom, že jsme si vybrali právě mudi, ale myslím si, že největším našim štěstím je, že náš mudi je právě bestmudi J.
Když jsme si Csokiho jr. vezli z Opavy domů nestačil jsem se divit, zatímco já jsem byl zelený, nohy se mě třásly a chtělo se mě zvracet, malý Csoki si jízdu autem užíval, desítky zatáček, serpentin, kopce…nic mu nevadilo. Na odpočívadlech vše nebojácně zkoumal, jeho odvaha zaváněla a dodnes zavání skoro až neopatrností. Hnal se ke každému koho viděl, dokonce ani větší množství lidí mu nedělalo sebemenší problém, ten stejný den si zkusil ještě jízdu vlakem – pohoda. S Bobešem se hned spřátelili a jejich „bratrská“ láska dodnes nezná hranic.
A co bych řekl o plemeni mudi dnes? Po několika měsících společného života? Asi nic nového pod sluncem. Mudi je neuvěřitelně energický pes, který vás nenechá žít povalečským způsobem života. Už žádné vysedávání u televize a vyspávání do 11 – hni se, vstávej! – poselství, které vám nepřestane dávat na jevo. Pokud si ho pořídíte nebude mít problémy s usínáním, když se budete vracet celý udýchaní a zdrcení z několika hodinové procházky, mudi vás doma povzbudí, nebude se moc koukat na to jak sklesle a vyčerpaně vypadáte, bude vám chtít zaručeně pomoci a tak vám přinese své hračky aby vám zvedl náladu, vyzve vás ke hře a nenechá vás ve štichu. Málokdy si řeknete konečně už spí, jelikož většinou usnete dřív než on. Mudi je společník, který nemá rád tichou domácnost, nemá rád nemluvné introverty, touží neustále s vámi komunikovat a upozorňovat na veškeré novinky a změny v okolí. Jeho pronikavý hlas vám bude slastně doznívat v uších i ve škole nebo v práci a tak na svého miláčka nezapomenete ani ve chvíli, kdy zrovna nemůžete být s ním. Je také neuvěřitelně chytrý a učenlivý, jen musíte mít trpělivost, jelikož jeho horlivost a nasazení mu občas brání v koncentraci, pokud nemáte pevné nervy, tak si ho nepořizujte – nemusel by vám moc dlouho vydržet, ale zase na druhou stranu, pokud se umíte ovládat a potlačit své návaly zlosti a agrese a mudíkoj vše odpustíte budete mít velmi dobrého pracanta a nezabere vám to ani tolik času. Csoki jr. mě neustále překvapoval a ještě překvapuje jak rychle se vše učí, po několik dnech strávených u nás doma už neudělal loužičku, vydržel celou noc, nikdy doma nic neničil, když pominu nějaké rozkousané papíry, zkrátka je to šikula a na postel si taky zvyknul docela rychle. Dalším plusem u mudi je, že to opravdu není lovecký pes, zvěř ho tolik nezajímá, občas loví nějakou tu myšku, ale o zbytek fauny nejeví přílišný zájem, nebo alespoň za ní neutíká až teda na jednu výjimku, jistého vzpřímeného živočicha v trenýrkách, většinou se sluchátkami na uších a sportovní obuví a když tenhle živočich osedlá ještě zvláštního kovového tvora je to daleko lákavější výzva. S těmito výjimkami se váš mudi vždy rád proběhne a ještě je rád povzbudí k lepšímu výkonu svým hlasitým skandováním. Pokud vašeho kudrnáče máte opravdu rádi vezměte ho na tour de France nebo podobnou akci a máte zaručeno, že ho tím potěšíte. Mudi je taky neuvěřitelný komediant, toužící být středem pozornosti, chce být obdivován je to klasický bavič. Nevím co víc bych dodal…mluvím o našem mudim, vašeho mudiho v tom možná nenajdete..nevím, ale náš takový je. Je to pes, kterého nelze nemilovat, nelze ho přehlédnout, takže pokud někdy nějakého potkáte nebojte, že by ušel vaší pozornosti. Mudi je živel, je to, jak už mnozí také nazvali, vlk v rouše beránčím.